Vánoce klepou na dveře, děti píšou dopisy Ježíškovi a Vy jste v tom od toho Vašeho našli přání v podobě zvířátka? Je dobrý nápad pořídit dětem domácího mazlíčka právě na Vánoce nebo jste zásadně proti?
Po Vánocích útulek
Není výjimkou, ale spíše nemilým pravidlem, že zaneprázdnění rodiče splní svým ratolestem, co jim na očích vidí, a svou nepřítomnost během roku se snaží vykompenzovat drahými dárky. Patří však do této oblasti i nevinné stvoření, které, až se omrzí, skončí po svátcích u popelnice nebo v lepším případě v útulku?
Děti totiž nejsou obvykle schopné si celý koloběh péče a starostí okolo zvířete představit, ale rodiče by rozum mít měli. Zvíře by proto nemělo být vánočním rozmarem, ale mělo by se stát plnohodnotným členem rodiny teprve tehdy, shodnou-li se na jeho pořízení všichni ostatní. Často to však nejsou pouze děti, které přestane bavit venčení nebo vyčesávání chlupů.
Někdy dojde trpělivost naopak rodičům ohledně věčných loužiček nebo rozkousaného nábytku, a zvíře tak musí z domu. To je ale špatně!
V jakém věku?
Psychologové se shodují na tom, abyste o pořízení zvířete uvažovali až kolem pátého nebo šestého roku dítěte. Teprve tehdy je dostatečně vyzrálé na to, aby si uvědomovalo roli zvířete v rodině a zároveň bylo schopné plnit své povinnosti s péčí o něj spojené. Zvíře by tedy rozhodně nemělo být vánočním dárkem.
Pod stromečkem může dítě objevit místo něj například knížku o oblíbeném zvířeti či rase, vodítko, hračku nebo zvířecí pamlsek. Ratolest bude překvapená a pocítí zvláštní napětí, že by v budoucnu mohlo chlupatého kamaráda přece jenom očekávat.
Jaké zvíře je nejvhodnější?
Před samotným psem nebo kočkou byste měli vyzkoušet drobnější a méně náročné zvíře. Pro začátek je nejvhodnější třeba křeček, králík nebo činčila. Hlavně z toho důvodu, že hlodavec se dožívá okolo tří let, zato pokud zvolíte například psa, musíte počítat s tím, že Vám bude dělat společnost minimálně deset let. Ale kdo se nebojí a má dostatek zkušeností, může zkusit i pavouka, hada nebo ještěrku.
Na co se při výběru zvířete soustředit?
Navíc není pes jako pes, kočka jako kočka. Jejich povaha se (stejně jako u jakéhokoliv jiného zvířete) liší podle rasy, a podle toho byste taky měli při výběru postupovat. Nestačí, že se Vašemu dítku líbí huňatá srst nebo krásné oči.
Charakter je to, z čeho byste měli vycházet. Poraďte se s odborným chovatelem nebo veterinářem, protože například někteří psi jsou k dětem naprosto nevhodní, a kočka je mnohdy královna sama o sobě, která o převelikou náklonnost nestojí, a to nemusí děti vždycky pochopit.
Dále je rozdíl, pokud bydlíte v rodinném domě se zahradou nebo malém bytě. Jste obeznámeni s potřebou dlouhých a denních procházek u energického plemene? Dokážete psa vychovat, aby nikomu neublížil (jak cizímu člověku, tak rodině), plnil základní povely a poslechl na slovo? Máte zajištěné hlídání v případě dovolené, nebo budete brát zvíře s sebou? Počítali jste si měsíční výdaje za stravu a zdravotní péči? Jak se rozdělí povinnosti mezi členy rodiny?
Na všechny tyto základní avšak nezbytné otázky si musíte odpovědět ještě předtím, než se pro zvíře vypravíte.
Rozdělení péče o zvíře?
Péče o domácího mazlíčka není jen občasné nasypání granulí do misky, když si někdo vzpomene. Chce to pravidelnou a pečlivou starost, přičemž nejjednodušší je si úkoly rozdělit mezi všechny členy rodiny a vypracovat si určitý harmonogram, který vyvěsíte třeba na lednici.
Základní a jednoduché potřeby, tzn. doplňování krmiva, čerstvé vody, venčení nebo česání, by měly plnit děti (jednotlivé úkoly přizpůsobte jejich věku), návštěvu veterináře nebo nákupy zvířecích potřeb (krmiva, steliva, ..) samozřejmě řešte sami nebo s jejich asistencí. Budou se cítit dospěle a potřebně.
Výhody péče o zvíře
Zdravotní výhodou soužití dítěte se zvířetem je zvýšená obranyschopnost jeho organismu, která vzniká při vyrábění obranných látek. Canisterapie je prokázaná svým uklidňujícím účinkem – už jen pouhé pohlazení psí srsti dokáže zázraky a pohled do věrných očí čtyřnohého kamaráda způsobuje vyplavování hormonu lásky a dobré nálady.
Stejné účinky má i terapie kočičí. Však pro nic za nic se neotevírají například stále nové „kočičí“ kavárny, kde si spolu s lahodnou kávou vychutnáte i vrnící šelmu na klíně. Kočičí předení je totiž nesmírně uklidňující a antistresové – a to pro obě zúčastněné strany.
Velmi kladně však působí i v sociální oblasti. Dítě, zvlášť pokud jde o jedináčka, se učí povinnostem a soucítění s živým tvorem. Učí se rozpoznat, jaké chování je vhodné, a kdy a čím naopak může zvířeti ublížit. Není také proto tolik rozmazlené a sobecké, jak se někdy může stát.
