Není nic horšího, než přežít vlastní dítě a žít s tím do konce života. I takové věci se ale stávají a nejedna matka pak řeší něco tak příšerného, kdy se nachází v situaci, ve které by sama nejraději ukončila život, protože pro ni ztratil smysl. Jestliže má ještě další dítě, pak je právě ono tím hnacím motorem toho, proč to neudělá, ale pokud přežije jedináčka, je to to nejhorší, co ji v životě mohlo potkat. Je to stejné, jako by vám někdo vyrval kus srdce. Nejlepší způsob, jak se se situací vyrovnávat, je nechat si momoct a navštívit odborníka, čili psychologa a řešit s ním své velmi závažné problémy, které vás dostaly.
Pokud to jde, je dobré pořídit si další dítě, které z vás chmury dostane pryč. Matka se většinou začne na svět dívat úplně jiným pohledem. Vidí věci, které jí dříve přišly tak samozřejmé a vidí je úplně jinak. Dost možná se upne k nějaké organizaci, která pomáhá stejně nemocným dětem, jako bylo to její, nebo si najde spolek maminek, které prožily to stejné, co ona. Ať se děje co se děje, okamžik, kdy o své dítě přišla, nikdy ze své mysli nedostane pryč. Může jej jen nepatrně potlačit.
Pokud se matce podaří znovu otěhotnět, pak bude mít o své nové miminko neskutečný strach, což je logické. Svým způsobem jej bude tak k sobě poutat, až mu to možná bude nepříjemné.
Pokud jste neprošla tímto příběhem, buďte za to skutečně vděčná a buďte ráda za každý okamžik, který se svým dítětem sdílíte, protože opravdu nikdy nikdo neví, co by se mohlo stát. Život každého z nás je neskutečně křehký a měli bychom si jej užívat každým douškem. Obzvláště pak život našich dětí, je pro nás to nejvzácnější, co může být. Těšte se z toho, že je máte, a i když vás občas pořádně pozlobí, buďte rádi i za to. Vzpomeňte si na matky, které o své děti přišly a uvidíte, že budete ihned přemýšlet jinak.
