Že je řepný cukr novodobou drogou, je vcelku známá věc. Totéž však platí i pro sůl, přestože se o ní traduje, že je „nad zlato“. Přijímáme jí totiž daleko víc, než je vhodné, a tím významně zatěžujeme svůj organismus. Výsledkem je nejen obezita, ale také vysoký krevní tlak nebo riziko mrtvice.
Kolik soli je akorát?
Doporučenou denní dávkou soli je pět gramů, což představuje jednu kávovou lžičku, přičemž Češi tuto hranici překročí více než dvojnásobně! Pro představu lze říci, že obyčejný rohlík obsahuje 1,2 gramu soli a porce čínské instantní nudlové polévky gramy rovnou dva. Pokud Vás trápí vysoký krevní tlak nebo problémy s ledvinami, i když slánku do ruky téměř nevezmete, pravděpodobně sůl přijímáte skrytě ve formě nevhodných potravin. Skrytá sůl totiž představuje až 80% denního příjmu soli. Uzeniny, tavené sýry, paštiky, konzervy, instantní jídla, marinády, dochucovadla, ale i cereálie, solené ořechy nebo minerálky – to všechno jsou velmi nebezpečné potraviny, co se slanosti týče. Vysoký obsah soli zvýrazňuje chuť, ale zároveň podporuje vznik závislosti. V restauraci Vám běžně nabídnou k drobnému občerstvení slané oříšky, brambůrky nebo tyčinky. Máte chuť k jídlu, ale z přijímané soli máte i žízeň, a to je oč tu běží. Abychom víc konzumovali, aby se víc prodalo. Příjem přesolených potravin jde ruku v ruce se spotřebou hlavně sladkých sycených nápojů, které nezdravý životní styl a možný vznik obezity, cukrovky a jiných nemocí jenom podporují. Čtěte proto etikety výrobků, sledujte složení pokrmů, nekupujte pečivo sypané hrubou solí nebo potraviny značené jako „uzený, marinovaný či nakládaný“ a podobně.
Sůl v dětském jídelníčku
Velkým rodičovským nešvarem je přisolování doma vařených jídel svým dětem už v kojeneckém nebo batolecím věku. Domnívají se totiž, že jim neslané jídlo nemůže chutnat, ale tímto přístupem jim zadělávají na možné zdravotní problémy. Hrozí přetěžování ledvin, zvyšování krevního tlaku a vypěstování závislosti na soli už v dětském věku. Překračování doporučené denní dávky soli u dětí je často způsobené podáváním nevhodných potravin jako jsou uzeniny, tavené sýry, pomazánky, ale i slané pečivo, chipsy nebo pokrmy z rychlého občerstvení.
Jak se závislosti zbavit?
Postupné zvyšování přísunu soli vede k vytvoření závislosti podobné té na kokainu, takže i odvykání musí být postupné. Jako u každé jiné závislosti, ani u té na soli to není snadné a musí se začít pozvolna. Zkuste příjem soli omezit o pětinu až čtvrtinu než jste zvyklí, a poté dávky snižujte dál. Začněte tím, že odstraníte solničku z jídelního stolu. Mnoho lidí solí pokrmy ještě před ochutnáním pouze ze zvyku. Co nejvíce jídel se snažte připravovat sami doma, jedině tak si ohlídáte množství použité soli. Jídla zhltnutá v rychlém občerstvení nebo ve stánku na ulici jsou nejen smažená, tučná a tím pádem nezdravá, ale především přesolená, překořeněná a ochucená umělými přísadami. Vařte co nejvíce z čerstvých surovin a sůl nahrazujte přidáním čerstvých bylinek, koření nebo česneku. Budete překvapeni, jakých výrazných a zajímavých chutí docílíte! Zařaďte do své stravy draslík, který pomáhá snižovat krevní tlak způsobený právě nadbytečným příjmem soli. Najdete ho zejména v bramborách, rajčatech, fazolích, sušeném ovoci, banánech, avokádu nebo rybách.
Je sůl pouze špatná?
Přesto všechno je sůl pro náš organismus nezbytná. Pro správnou funkci orgánů by však stačilo, pokud bychom jí přijali asi dva gramy denně. Sůl, přesněji řečeno sodík, je důležitý pro správnou činnost svalů, nervů, dobrou látkovou výměnu a rovnováhu tekutin v těle. Aby však našemu tělu sloužila dobře, musíme ji přijímat s rozumem.